Kalendář

Lis 9
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

1:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

11:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

12:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

21:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

Lis 10 So
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

1:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

10:00 Boží muka v krajině

Naše krajina je plná magických míst. Na mnohých z nich v průběhu staletí vznikaly drobné stavby, které zhmotňují vztah člověka k jeho životnímu prostoru i k Bohu. Výstava Boží muka v krajině pořádaná Oblastním muzeem v Litoměřicích v období od 1. 11. 2018 do 1. 1. 2019 se zaměřuje na subtilní sakrální architekturu tzv. božích muk. Podnětem pro vznik této výstavy se stal nález fragmentu renesančních božích muk při opravě barokní výklenkové kaple v Zahořanech na Litoměřicku. Zahořanské torzo, které prošlo rukama restaurátora ak. sochaře Libora Piskláka, si budou moci návštěvníci v muzeu prohlédnout spolu s fotografiemi dalších dochovaných božích muk severočeského regionu.

10:00 Dušičkové povídání – dílna pro děti a rodiče

Vybavíte si ještě, jak to u babičky vždy vonělo buchtou a koláčem, jak byl děda trochu mrzout a jak jste se jako malí těšívali na sousedovy králíky?
Pojďte zavzpomínat na ty, které jste měli rádi a kteří pro Vás tolik znamenali.
Pojďte se zastavit a vyprávět svým dětem a vnoučatům o těch, které oni už nepoznali.

Listopadová rodinná výtvarná dílna se tentokrát ponese v trochu intimnějším duchu. Připomeneme si tradici dušičkových svátků, pronikneme do tématu smrti v křesťanské tradici a povíme si o tom, jak slavili Dušičky naši předci. Tvořit budeme v návaznosti na vyprávění rodičů či prarodičů.

Začátky dílen jsou v 10:00 a 14:00 a trvají cca 120 minut. Prosíme, přijďte v uvedené časy.
Vstupné dobrovolné.

Těšíme se na Vás.

PS: Fotografie Vašich předků vítány.
PPS: Vyprávění se ponese čistě v rodinných skupinkách. Nikdo se o Vás a Vaší rodině nedozví víc, než byste si sami přáli

10:00 Sklo ve službách politiky (Výstava)

Soubor vystavených předmětů spojuje zjevný politický kontext, který poznamenal jejich estetiku. Každý předmět má svůj příběh, ať už vznikl na objednávku šlechtického dvora, politickou zakázku nebo jako studentská ročníková práce. U některých je znám jejich osud či příběh tvůrců, u jiných původ a zadání jen odhadujeme. Návštěvník bude moci zhlédnout například dvojici předmětů, jejichž cesty se po mnoha letech opět spojily na této výstavě – dar pro císaře Františka Josefa I. – talíř s jeho podobiznou zhotovený originální technikou síťového brusu a zlaté hodinky, které císař jako poděkování věnoval zručnému rytci. Zvučná jména na výstavě zastupují práce jednoho z našich nejznámějších sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a jeho ateliéru nebo vázy světoznámého designéra Bořka Šípka. Výstava vznikla ve Sklářském muzeu Nový Bor, ale doplňují ji také historické fotografie z archivu litoměřického muzea. Je připomínkou letošního roku se symbolickou osmičkou na konci a také, jak říká kurátorka novoborského muzea Eliška Vavříčková, „zamyšlením nad řemeslným umem našich předků, nad slávou našeho skla, nad traumaty, která jsme jako lidstvo i jako národ přestáli, i nad tím, kam se naše společnost ubírá nyní“.

11:00 Sklo ve službách politiky (Výstava)

Soubor vystavených předmětů spojuje zjevný politický kontext, který poznamenal jejich estetiku. Každý předmět má svůj příběh, ať už vznikl na objednávku šlechtického dvora, politickou zakázku nebo jako studentská ročníková práce. U některých je znám jejich osud či příběh tvůrců, u jiných původ a zadání jen odhadujeme. Návštěvník bude moci zhlédnout například dvojici předmětů, jejichž cesty se po mnoha letech opět spojily na této výstavě – dar pro císaře Františka Josefa I. – talíř s jeho podobiznou zhotovený originální technikou síťového brusu a zlaté hodinky, které císař jako poděkování věnoval zručnému rytci. Zvučná jména na výstavě zastupují práce jednoho z našich nejznámějších sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a jeho ateliéru nebo vázy světoznámého designéra Bořka Šípka. Výstava vznikla ve Sklářském muzeu Nový Bor, ale doplňují ji také historické fotografie z archivu litoměřického muzea. Je připomínkou letošního roku se symbolickou osmičkou na konci a také, jak říká kurátorka novoborského muzea Eliška Vavříčková, „zamyšlením nad řemeslným umem našich předků, nad slávou našeho skla, nad traumaty, která jsme jako lidstvo i jako národ přestáli, i nad tím, kam se naše společnost ubírá nyní“.

11:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

12:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

12:30 GRINCH

Vstupné: 130 Kč; děti 110 Kč

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

12:30 GRINCH

Vstupné: 130 Kč; děti 110 Kč

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

12:30 GRINCH

Vstupné: 130 Kč; děti 110 Kč

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

12:30 GRINCH

Vstupné: 130 Kč; děti 110 Kč

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

13:30 GRINCH

Vstupné: 130 Kč; děti 110 Kč

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

14:30 GRINCH

Vstupné: 150 Kč; děti 130 Kč (+3D brýle 30 Kč)

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

14:30 GRINCH

Vstupné: 150 Kč; děti 130 Kč (+3D brýle 30 Kč)

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

14:30 GRINCH

Vstupné: 150 Kč; děti 130 Kč (+3D brýle 30 Kč)

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

14:30 GRINCH

Vstupné: 150 Kč; děti 130 Kč (+3D brýle 30 Kč)

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

15:30 GRINCH

Vstupné: 150 Kč; děti 130 Kč (+3D brýle 30 Kč)

ČeskyUSA, 2018, 86 minNa světě se překvapivě najde spousta lidí, kteří Vánoce nemají rádi. Mezi nimi všemi vyniká Grinch, věčně rozmrzelý zelený chlupatec, jemuž naprosto vyhovuje samotaření v jeskyni, kde se nechává obskakovat svým psem Maxem. Do civilizace vychází jen v těch nejnutnějších případech, například když jeho lednice a spíž začnou zívat prázdnotou. Háček je v tom, že ve vesničce Kdosice, kam za nákupy vyráží, žijí samí nechutně pozitivní obyvatelé, které jsou tím nadšenější a dychtivější, čím víc se blíží Štědrý den. Domy jsou obsypané světly, koledy zní na každém kroku, děti si připravují seznamy dárků, ve vzduchu voní cukroví a to všechno působí na Grinche jako červený hadr na býka. A když se pak ještě dozví, že letošní vánoční svátky by měly být ve vesničce třikrát opulentnější než v jiných letech, rozhodne se to celé zarazit a vánoční atmosféru lidem z Kdosic ukrást doslova pod nosem. A protože je Grinch hlava mazaná, vymyslí naprosto dokonalý plán, po kterém zůstanou Kdosickým jen oči pro pláč. Stačí nalézt sáně, vhodné stádo sobů, nasadit si falešný plnovous a předběhnout toho dědka, který nosí dárky komínem. Jenže i ten, kdo počítá doslova se vším, se může jednou přepočítat. V Kdosicích žije holčička Cindy, která se rozhodla nalíčit na Santu past, jen aby ho mohla poprosit o nějaký výjimečný dárek pro upracovanou maminku. První setkání Grinche a Cindy bude trochu bolet, ale oběma velmi nečekaně změní život.

16:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

16:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

16:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

16:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

17:30 DÍVKA V PAVOUČÍ SÍTI

Vstupné: 130 kč

MP +15ČeskyUSA, 2018, 111 minLisbeth Salanderová, kultovní postava a hlavní protagonistka slavné knižní série Milénium Stiega Larssona, se vrátí na plátno jako Dívka v pavoučí síti v první adaptaci nedávno vydaného úspěšného bestselleru Davida Lagercrantze.

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:30 Mandrage – Tour 2018 part II

Vstupné: 395,- Kč;

Velký sál KKCMandrage – Tour 2018 part II

Jedna z nejúspěšnějších domácích kapel, Mandrage, vyrazí na začátku října na své podzimní turné. Během dvou měsíců, při nichž navštíví patnáct tuzemských měst a slovenskou Bratislavu, zahraje posluchačům nejen novinky z letošní desky Po půlnoci, ale i jejich největší hity.

\\\“Na jaře jsme odehráli koncertů jen málo, tak se těšíme, že si to teď na podzim vynahradíme. Písničky z posledního alba hrajeme moc rádi, turné si užijeme,\\\“ shoduje se celá kapela, jejíž jarní turné bylo zcela vyprodané a i nyní chystá velkolepou show s bohatými vizuálními efekty.

Fanoušci se mohou těšit na novinky z desky, která vyšla letos v lednu, včetně singlu Motýli, ale také na známé hity jako Šrouby a matice či Hledá se žena. \\\“Baví mě, jak je náš set na koncertech poskládán z různě starých písniček. Když hraju, vybavují se mi různé vzpomínky na nahrávání, stará turné a tak. Je to jak cesta časem,\\\“ popisuje klávesista František Bořík.

Předskokanem bude čáslavská kapela Civilní Obrana.

VSTUPENKY LZE TAKÉ ZAKOUPIT V SÍTI TICKETSTREAM s.r.o.

 

18:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

18:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

19:30 Mandrage – Tour 2018 part II

Vstupné: 395,- Kč;

Velký sál KKCMandrage – Tour 2018 part II

Jedna z nejúspěšnějších domácích kapel, Mandrage, vyrazí na začátku října na své podzimní turné. Během dvou měsíců, při nichž navštíví patnáct tuzemských měst a slovenskou Bratislavu, zahraje posluchačům nejen novinky z letošní desky Po půlnoci, ale i jejich největší hity.

\\\“Na jaře jsme odehráli koncertů jen málo, tak se těšíme, že si to teď na podzim vynahradíme. Písničky z posledního alba hrajeme moc rádi, turné si užijeme,\\\“ shoduje se celá kapela, jejíž jarní turné bylo zcela vyprodané a i nyní chystá velkolepou show s bohatými vizuálními efekty.

Fanoušci se mohou těšit na novinky z desky, která vyšla letos v lednu, včetně singlu Motýli, ale také na známé hity jako Šrouby a matice či Hledá se žena. \\\“Baví mě, jak je náš set na koncertech poskládán z různě starých písniček. Když hraju, vybavují se mi různé vzpomínky na nahrávání, stará turné a tak. Je to jak cesta časem,\\\“ popisuje klávesista František Bořík.

Předskokanem bude čáslavská kapela Civilní Obrana.

VSTUPENKY LZE TAKÉ ZAKOUPIT V SÍTI TICKETSTREAM s.r.o.

 

19:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

20:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

21:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

Lis 11 Ne
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.