Kalendář

Říj 12
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

1:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

8:00 Dny zdraví v LItoměřicích probíhají po celý říjen

I v letošním roce je připravena spousta přednášek cvičení, aktivního pohybu, péče o tělo, dnů otevřených dveří a mnohých dalších aktivit, které nám mohou pomoci ke zdravé životosprávě. V rámci boje proti kouření jsme se například rozhodli přivézt letos do Litoměřic model plic, který bude umístěn 8. a 9, října ve foyer Domu kultury. V dopoledních hodinách je určen pro školy, odpoledne (13 – 15 hodin) pro veřejnost. 11. října si také můžete na KHS na litoměřickém Mírovém náměstí nechat změřit své zdravotní ukazatele a případně se poradit o své životosprávě.

8:00 Výstava fotografií – Žijeme s vámi vaše životy

Výstava je volně přístupná každý den v době od 8:00 do 20:00 hodin

Od prvního zářijového dne je v hale litoměřické nemocnice k vidění fotografická výstava s názvem Žijeme s Vámi Vaše životy. Své snímky dokumentující činnost Diecézní charity Litoměřice zde vystavuje kameraman zpravodajství TV Prima Lubomír Kotek.

Šedesátiletý fotograf pracoval pro agentury Agence France-Presse, Radost, ČTA-ČTI, časopisy Reflex, Respekt, Lidové noviny, Národní listy a jiná periodika. Spolupracuje s nadací Člověk v tísni od jejího založení a rovněž s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Věnuje se zvláště humanitární fotografii a dokumentaci sociálních projektů. Pracoval v zemích Balkánu, Kavkazu a Střední Asie.
Lubomír Kotek realizoval několik samostatných výstav, a to nejen v České republice. Společně s jinými autory se podílel také na dalších výstavách a zabývá se též ilustrací knih.
Výstava bude v litoměřické nemocnici k vidění do konce října 2018.

Tiskovou informaci připravila: Naděžda Křečková, oddělení marketingu, vnitřního auditu a kvality

9:00 Dny zdraví v LItoměřicích probíhají po celý říjen

I v letošním roce je připravena spousta přednášek cvičení, aktivního pohybu, péče o tělo, dnů otevřených dveří a mnohých dalších aktivit, které nám mohou pomoci ke zdravé životosprávě. V rámci boje proti kouření jsme se například rozhodli přivézt letos do Litoměřic model plic, který bude umístěn 8. a 9, října ve foyer Domu kultury. V dopoledních hodinách je určen pro školy, odpoledne (13 – 15 hodin) pro veřejnost. 11. října si také můžete na KHS na litoměřickém Mírovém náměstí nechat změřit své zdravotní ukazatele a případně se poradit o své životosprávě.

9:00 Výstava fotografií – Žijeme s vámi vaše životy

Výstava je volně přístupná každý den v době od 8:00 do 20:00 hodin

Od prvního zářijového dne je v hale litoměřické nemocnice k vidění fotografická výstava s názvem Žijeme s Vámi Vaše životy. Své snímky dokumentující činnost Diecézní charity Litoměřice zde vystavuje kameraman zpravodajství TV Prima Lubomír Kotek.

Šedesátiletý fotograf pracoval pro agentury Agence France-Presse, Radost, ČTA-ČTI, časopisy Reflex, Respekt, Lidové noviny, Národní listy a jiná periodika. Spolupracuje s nadací Člověk v tísni od jejího založení a rovněž s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Věnuje se zvláště humanitární fotografii a dokumentaci sociálních projektů. Pracoval v zemích Balkánu, Kavkazu a Střední Asie.
Lubomír Kotek realizoval několik samostatných výstav, a to nejen v České republice. Společně s jinými autory se podílel také na dalších výstavách a zabývá se též ilustrací knih.
Výstava bude v litoměřické nemocnici k vidění do konce října 2018.

Tiskovou informaci připravila: Naděžda Křečková, oddělení marketingu, vnitřního auditu a kvality

11:00 Výstava Zánik a vzkříšení

Vstupné

Dospělí 20 Kč

Snížené vstupné 10 Kč (děti od 6 let, studenti, senioři, majitelé ZTP a ZTP/P,

Volný vstup:

Děti do 6 let, tisk, držitelé karet ICOM, UHS, RG ČR, studenti odborných vysokých škol, pedagogický doprovod

KAŽDOU PRVNÍ STŘEDU V MĚSÍCI VSTUP DO VŠECH EXPOZIC GALERIE ZDARMA

ZÁNIK A VZKŘÍŠENÍ V KOSTELE ZVĚSTOVÁNÍ PANNĚ MARII V LITOMĚŘICÍCH
Výstava Zánik a vzkříšení je přímo svázána s příběhem kostela Zvěstování Panně Marii, který od svého prvního vysvěcení v roce 1731 prošel mnohými dějinnými zvraty. Původně byl svatostánkem katolické církve, ale později, za dob socialismu, byl degradován na pouhé skladiště a odsouzen k postupnému chátrání. Jeho předání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích v roce 1992 kostelu vdechlo nový život a můžeme říci, že se tak dostalo tomuto objektu určitého vzkříšení. 
Příběhem tohoto prostoru se inspirovali tvůrci této výstavy ‒ Xénia Hoffmeisterová, Michal Šarše a Jaroslav Urbánek. Spojuje je jejich vědomý zájem o vyřazené, nepotřebné, rozbité a opuštěné ‒ ve svém původním účelu a smyslu zaniklé. Svůj „materiál“ oživují a vtiskují mu novou existenci. Ve svých dílech se zároveň zamýšlí nad tématem zániku a vzkříšení v jeho širším smyslu.

7. 9. – 14. 10. 2018 v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii

Vernisáž: 6. 9. 2018

11:00 Zánik a vzkříšení

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích Vás srdečně zve na výstavu Zánik a vzkříšení, která se koná od 7. září 2018 od v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích.

Výstava potrvá do 14. 10. 2018

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

21:30 ZLÝ ČASY V EL ROYALE

Vstupné: 120 Kč

ČeskyUSA, 2018Sedm podivných cizinců, každý s vlastním tajemství, se setkává v  hotelu El Royale, který má vlastní temnou minulost.

Říj 13 So
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

1:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

8:00 Dny zdraví v LItoměřicích probíhají po celý říjen

I v letošním roce je připravena spousta přednášek cvičení, aktivního pohybu, péče o tělo, dnů otevřených dveří a mnohých dalších aktivit, které nám mohou pomoci ke zdravé životosprávě. V rámci boje proti kouření jsme se například rozhodli přivézt letos do Litoměřic model plic, který bude umístěn 8. a 9, října ve foyer Domu kultury. V dopoledních hodinách je určen pro školy, odpoledne (13 – 15 hodin) pro veřejnost. 11. října si také můžete na KHS na litoměřickém Mírovém náměstí nechat změřit své zdravotní ukazatele a případně se poradit o své životosprávě.

8:00 Výstava fotografií – Žijeme s vámi vaše životy

Výstava je volně přístupná každý den v době od 8:00 do 20:00 hodin

Od prvního zářijového dne je v hale litoměřické nemocnice k vidění fotografická výstava s názvem Žijeme s Vámi Vaše životy. Své snímky dokumentující činnost Diecézní charity Litoměřice zde vystavuje kameraman zpravodajství TV Prima Lubomír Kotek.

Šedesátiletý fotograf pracoval pro agentury Agence France-Presse, Radost, ČTA-ČTI, časopisy Reflex, Respekt, Lidové noviny, Národní listy a jiná periodika. Spolupracuje s nadací Člověk v tísni od jejího založení a rovněž s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Věnuje se zvláště humanitární fotografii a dokumentaci sociálních projektů. Pracoval v zemích Balkánu, Kavkazu a Střední Asie.
Lubomír Kotek realizoval několik samostatných výstav, a to nejen v České republice. Společně s jinými autory se podílel také na dalších výstavách a zabývá se též ilustrací knih.
Výstava bude v litoměřické nemocnici k vidění do konce října 2018.

Tiskovou informaci připravila: Naděžda Křečková, oddělení marketingu, vnitřního auditu a kvality

9:00 Dny zdraví v LItoměřicích probíhají po celý říjen

I v letošním roce je připravena spousta přednášek cvičení, aktivního pohybu, péče o tělo, dnů otevřených dveří a mnohých dalších aktivit, které nám mohou pomoci ke zdravé životosprávě. V rámci boje proti kouření jsme se například rozhodli přivézt letos do Litoměřic model plic, který bude umístěn 8. a 9, října ve foyer Domu kultury. V dopoledních hodinách je určen pro školy, odpoledne (13 – 15 hodin) pro veřejnost. 11. října si také můžete na KHS na litoměřickém Mírovém náměstí nechat změřit své zdravotní ukazatele a případně se poradit o své životosprávě.

9:00 Drakiáda 2018

DDM Rozmarýn pořádá Drakiádu 9,00 – 12,00 hodin 14,30 – 16,00 hodin. Dopolední výroba draků na Dětském dopravním hřišti v Jirákoskových sadech (místo bylo změněno oproti uvedenému na plakátu). Odpolední pouštění draků soutěže, zábava a další. Sraz ve 14,30 u Penny marketu v Pokraticích.

Více informací na www. ddmrozmaryn. cz

 

9:00 Krajská výstava psů 2018

KRAJSKÁ VÝSTAVA PSŮ NORD BOHEMIA CANIS 2018 – oblíbená atraktivní přehlídka našich domácích mazlíčků proběhne na výstavišti Zahrada Čech 13. října 2018.

Už tradičně bude její součástí speciální výstava tibetských španělů
Nově: speciální výstava mopsů, oblastní klubová výstava plemen čau čau, malý kontinentální španěl, shap-pei, černý teriér, pudl.

Vstupné dospělí 50,- Kč, děti nad 10 let a senioři 25,- Kč, ZTP a děti do 10 let zdarma.

 

9:00 Sobotní keramická dílna

DDM Rozmarýn vás zve na Sobotní keramickou dílnu.

13.10. od 9 do 11 hod.

Cena dospělí 100 Kč/ hodina

Děti 50 Kč/ hodina

Více na www.ddmrozmaryn.cz

 

9:00 Výstava fotografií – Žijeme s vámi vaše životy

Výstava je volně přístupná každý den v době od 8:00 do 20:00 hodin

Od prvního zářijového dne je v hale litoměřické nemocnice k vidění fotografická výstava s názvem Žijeme s Vámi Vaše životy. Své snímky dokumentující činnost Diecézní charity Litoměřice zde vystavuje kameraman zpravodajství TV Prima Lubomír Kotek.

Šedesátiletý fotograf pracoval pro agentury Agence France-Presse, Radost, ČTA-ČTI, časopisy Reflex, Respekt, Lidové noviny, Národní listy a jiná periodika. Spolupracuje s nadací Člověk v tísni od jejího založení a rovněž s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Věnuje se zvláště humanitární fotografii a dokumentaci sociálních projektů. Pracoval v zemích Balkánu, Kavkazu a Střední Asie.
Lubomír Kotek realizoval několik samostatných výstav, a to nejen v České republice. Společně s jinými autory se podílel také na dalších výstavách a zabývá se též ilustrací knih.
Výstava bude v litoměřické nemocnici k vidění do konce října 2018.

Tiskovou informaci připravila: Naděžda Křečková, oddělení marketingu, vnitřního auditu a kvality

10:00 4 TVÁŘE ŽENY: Jak si užívat a využívat svých proměn

Brána inspirace, Mostecká 3, Litoměřice
Více informací a přihlášky na:
https://katerinamaresova.com/cyklicky-kurz-akce/

Chcete se zbavit nepříjemných stavů, které zažíváte během menstruace či PMS? Chcete probudit svou vnitřní sílu a skryté schopnosti? Chcete se zbavit ideálu dokonalé ženy a začít si užívat všech svých tváří?

Pak vás zvu na celodenní prožitkový kurz „4 TVÁŘE ŽENY: Jak si užívat a využívat svých proměn“!

Na vlastním těle prožijete jednotlivé fáze, kterými jako ženy během měsíce procházíme. Začnete si svých proměň užívat a využívat je pro naplnění vašeho potenciálu a nalezení vnitřního klidu a štěstí. Budete laskavější sama k sobě i ke svému okolí. Začnete si užívat svého ženství i života po celý měsíc!

Co vás na kurzu čeká:
- skrze své tělo a smysly se naučíte rozlišovat jednotlivé fáze ženského cyklu
- naučíte se využívat darů a schopností, které nám tyto fáze dávají
- naučíte se, jak se zbavit nepříjemných projevů v premenstruačním období
- proniknete do tajů a krásy volné menstruace
- naučíte se o svém cyklu komunikovat se svým okolím
- probudíte svou pánev a s ní vaši ženskost, nespoutanost a skrytou energii
- v bezpečí ženského kruhu si budete povídat, tančit a uvolňovat emoce

Pro koho je kurz určen:
Pro ženy, které chtějí lépe poznat samy sebe a naučit se žít v souladu se svou přirozeností. Kurz pro vás bude přínosný i během těhotenství a po porodu, i když zatím nemenstruujete, neboť i v těchto obdobích se naše energie proměňují a cykličnost nemizí.

Více informací a přihlášky na:

https://katerinamaresova.com/cyklicky-kurz-akce/

Těším se na naši společnou cestu za objevováním všech čtyř tváří ženy!
Katka Marešová, certifikovaná lektorka Cyklické ženy®, nadšená tanečnice, cvičitelka a máma čtyř malých dětí

10:00 9. Divadelní benefice ochotnických souborů

vstupenky je možno rezervovat zde : http://www.mkz-ltm.cz/divadlo/

Divadelní benefice ve prospěch Centra pro náhradní rodinou péči Litoměřice.

11:00 Výstava Zánik a vzkříšení

Vstupné

Dospělí 20 Kč

Snížené vstupné 10 Kč (děti od 6 let, studenti, senioři, majitelé ZTP a ZTP/P,

Volný vstup:

Děti do 6 let, tisk, držitelé karet ICOM, UHS, RG ČR, studenti odborných vysokých škol, pedagogický doprovod

KAŽDOU PRVNÍ STŘEDU V MĚSÍCI VSTUP DO VŠECH EXPOZIC GALERIE ZDARMA

ZÁNIK A VZKŘÍŠENÍ V KOSTELE ZVĚSTOVÁNÍ PANNĚ MARII V LITOMĚŘICÍCH
Výstava Zánik a vzkříšení je přímo svázána s příběhem kostela Zvěstování Panně Marii, který od svého prvního vysvěcení v roce 1731 prošel mnohými dějinnými zvraty. Původně byl svatostánkem katolické církve, ale později, za dob socialismu, byl degradován na pouhé skladiště a odsouzen k postupnému chátrání. Jeho předání Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích v roce 1992 kostelu vdechlo nový život a můžeme říci, že se tak dostalo tomuto objektu určitého vzkříšení. 
Příběhem tohoto prostoru se inspirovali tvůrci této výstavy ‒ Xénia Hoffmeisterová, Michal Šarše a Jaroslav Urbánek. Spojuje je jejich vědomý zájem o vyřazené, nepotřebné, rozbité a opuštěné ‒ ve svém původním účelu a smyslu zaniklé. Svůj „materiál“ oživují a vtiskují mu novou existenci. Ve svých dílech se zároveň zamýšlí nad tématem zániku a vzkříšení v jeho širším smyslu.

7. 9. – 14. 10. 2018 v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii

Vernisáž: 6. 9. 2018

11:00 Zánik a vzkříšení

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích Vás srdečně zve na výstavu Zánik a vzkříšení, která se koná od 7. září 2018 od v bývalém jezuitském kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích.

Výstava potrvá do 14. 10. 2018

13:00 Běh pro radost

Marie Pomocné, 412 01 LitoměřiceCena: zdarma

Žádná startovní čísla, žádné čipy, na čase nezáleží. Poběžíme společně, nebudeme závodit, budeme se kochat! V cíli vás čeká příjemná muzika a občerstvení. Sraz: vlakové nádraží Litoměřice město 13.00 h. Trasa: z Libochovan – podél Labe na Střelecký ostrov, cca 11 km.
| vstup zdarma, vlak si hradí každý sám
| v rámci projektu Šťastný života běh II.

15:00 MICHAL JE KVÍTKO

Vstupné: 195 Kč

Českyaneb pokropte ho vodou a nikdy nezvadneZastupuje agentura Pragokoncert – 55 minut

A to ještě nevíte, co se děje za plotem v Michalově zahrádce. Kopretina zpívá, palma tančí a kaktus do všeho mluví. Konev má rýmu a umělá kytka z toho má legraci!

17:00 LAKOMÁ BARKA – Mladivadlo ZUŠ Litoměřice

Vstupné: 50,- Kč. Výtěžek z akce bude věnován Centru pro náhradní rodinnou péči.

Známá pohádka Jana Wericha z knížky Fimfárum doplněná hravými písničkami.9. Divadelní beneficeZnámá pohádka Jana Wericha z knížky Fimfárum doplněná hravými písničkami.

Délka: 40 min.

____________________________________________________________________________________________________

Návštěvou této akce podpoříte Centrum pro náhradní rodinnou péči Litoměřice.

17:00 Starý dobrý vinyl – hudební večer a bazar starých LP

Cena: zdarma

Bazárek a poslechová diskotéka v Hospodě u letního kina. Přijďte si poslechnout kvalitní muziku a koupit vyřazené bizarní LP z archivu knihovny. Ke koupi také CD a hudebniny.

17:30 VENOM

Vstupné: 150 Kč (+30 Kč 3D brýle)

MP +12ČeskyUSA, 2018Na stříbrné plátno se řítí jeden z nejzáhadnějších, nejrozporuplnějších a nejdrsnějších anti-hrdinů filmového světa Marvel.

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

19:30 ELECTRO SWING TOUR

Vstupné: 190,-; v den akce: 250,-

Velký sálELECTRO SWING  TOUR

Dámy a pánové, dovolte nám, abychom vás pozvali na další electroswingovou párty, která se uskuteční v sobotu 13.10. v Kulturním a konferenčním centru v Litoměřicích.

Novinka: vstupenky budou na místa, kam si vyberete

Dress code není podmínkou vstupu, ale stylovým oblečením můžete vytvořit jedinečnou atmosféru.

Těší se na vás Riviera Club Ltm a Electro Swing Allstars v rozšířené sestavě:
Wadio Rave (dj, vj) ★ Fany Man (dj) ★ Mr. Sax (saxofon, klarinet) ★ Ollie Oil (conga, bongo, tamburíny) ★ Adam Krejčík (live drums)

Video:

Fotogalerie:

Hudba:

https://soundcloud.com/electro-swing-elite/esexplosive-mix-010-by-wadio-rave

https://soundcloud.com/electro-swing-allstars/parov-stelar-catgroove-wadio-rave-mashup

https://soundcloud.com/djsfm/wadio-rave-ghettoswing-mixtape-2015

 

19:30 ELECTRO SWING TOUR – Universal Swing Brothers & Electro Swing Allstars

Vstupné: 190,-; v den akce: 250,-

Velký sálELECTRO SWING  TOUR

Universal Swing Brothers & Electro Swing Allstars

Dámy a pánové, dovolte nám, abychom vás pozvali na další electroswingovou párty, která se uskuteční v sobotu 13.10. v Kulturním a konferenčním centru v Litoměřicích.

Novinka: vstupenky budou na místa, kam si vyberete

Dress code není podmínkou vstupu, ale stylovým oblečením můžete vytvořit jedinečnou atmosféru.

Těší se na vás Riviera Club Ltm a Electro Swing Allstars v rozšířené sestavě:
Wadio Rave (dj, vj) ★ Fany Man (dj) ★ Mr. Sax (saxofon, klarinet) ★ Ollie Oil (conga, bongo, tamburíny) ★ Adam Krejčík (live drums)

Video:

Fotogalerie:

Hudba:

https://soundcloud.com/electro-swing-elite/esexplosive-mix-010-by-wadio-rave

https://soundcloud.com/electro-swing-allstars/parov-stelar-catgroove-wadio-rave-mashup

https://soundcloud.com/djsfm/wadio-rave-ghettoswing-mixtape-2015

 

19:30 ZLÝ ČASY V EL ROYALE

Vstupné: 120 Kč

ČeskyUSA, 2018Sedm podivných cizinců, každý s vlastním tajemství, se setkává v  hotelu El Royale, který má vlastní temnou minulost.

20:00 BOUM, BOUM PIERRE! – Pik-Art Úštěk

Vstupné: 100,- Kč. Výtěžek z akce bude věnován Centru pro náhradní rodinnou péči.

Jednoaktová situační komedie o tom, co všechno se může přihodit v posteli pařížské smetánky, pokud je pověrčivá i služka.9. Divadelní beneficeJednoaktová situační komedie o tom, co všechno se může přihodit v posteli pařížské smetánky, pokud je pověrčivá i služka.

Autor: G.Nogová

světla, zvuk
Josef Kyml, Jan Táborský

Pierre
Pavel Marek

Henrietta
Blanka Peterková

Charlotta
Gabriela Nogová

Nicolas
Jiří Hotový

Hromy,blesky
Patrik Holeček

 

Délka představení : 40 min.

_____________________________________________________________________________________________________

Návštěvou této akce podpoříte Centrum pro náhradní rodinnou péči Litoměřice.

20:00 KAFÍČKO ZA OPONOU – Mladivadlo ZUŠ Litoměřice POZOR ZMĚNA!!

Vstupné: 70,- Kč. Prodej vstupenek POUZE na místě – Divadélko Minimax.

ZMĚNA!!! PŘESUNUTO ZE 14.10. NA SOBOTU 13.10. DO DIVADÉLKA MINIMAX. Koláž inspirovaná texty z knihy Kafe a cigárko Marie Doležalové o tom, jak herci přicházejí o iluze.9. Divadelní benefice POZOR ZMĚNA!!!ZMĚNA!!

Délka představení: 40 min.

____________________________________________________________________________

Návštěvou této akce podpoříte Centrum pro náhradní rodinnou péči Litoměřice.

20:00 ZRUŠENO BOUM, BOUM PIERRE! – Pik-Art Úštěk ZRUŠENO

Vstupné: 100,- Kč. Výtěžek z akce bude věnován Centru pro náhradní rodinnou péči.

ZRUŠENO\\\’!! Jednoaktová situační komedie o tom, co všechno se může přihodit v posteli pařížské smetánky, pokud je pověrčivá i služka.ZRUŠENOZRUŠENO

Jednoaktová situační komedie o tom, co všechno se může přihodit v posteli pařížské smetánky, pokud je pověrčivá i služka.

Autor: G.Nogová

světla, zvuk
Josef Kyml, Jan Táborský

Pierre
Pavel Marek

Henrietta
Blanka Peterková

Charlotta
Gabriela Nogová

Nicolas
Jiří Hotový

Hromy,blesky
Patrik Holeček

 

Délka představení : 40 min.

_____________________________________________________________________________________________________

Návštěvou této akce podpoříte Centrum pro náhradní rodinnou péči Litoměřice.

21:30 PRVNÍ ČLOVĚK

Vstupné: 130 Kč

ČeskyUSA, 2018, 138 minPřed padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.

Říj 14 Ne
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

1:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.