Kalendář

Pro 6
9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Na rozhraní času – Litoměřický biskup Emanuel Arnošt z Valdštejna a jeho svět

V roce 2019 uplyne 260 let od jmenování hraběte Emanuela Arnošta z Valdštejna litoměřickým biskupem a současně 230 let od jeho smrti. Tato dvě kulatá výročí jsou podnětem k výstavnímu a badatelskému projektu, připravovanému ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým, Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy za účasti dalších institucí. Emanuel Arnošt z Valdštejna byl mimořádně zajímavou osobností doby, kdy se pozdní baroko v českých zemích stýkalo a potýkalo s nastupujícím osvícenstvím. Odchovanec římských jezuitských škol se posléze stal jedním z nejvýznamnějších podporovatelů vědeckého bádání u nás a sám proslul jako mimořádně znalý a kultivovaný sběratel knih a obrazů. Jako jeden z prvních milovníků umění ve střední Evropě se systematicky zajímal o práce severské pozdní gotiky, shromáždil jedinečnou knihovnu a numismatickou kolekci, která se stala základem průkopnického díla Mikuláše Adaukta Voigta o českém mincovnictví. Jeho genealogické zájmy o dějiny rodu vyústily do vytvoření jedinečné archivní sbírky, která představuje památník Valdštejnů v kontextu českých dějin. K tomu všemu byl Valdštejn samozřejmě i člověkem své doby, živě se zajímajícím o vezdejší svět, a také odpovědným a energickým správcem svěřené diecéze, která pod jeho episkopátem dosáhla podstatného územního rozšíření.

10:00 Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřic

Pro tuto příležitost připravilo výstavu s názvem Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřice, kterou zahájí 26. září 2019. Podíváme se do hlubin historie, kdy před více než tisíci lety vznikl nad řekou Labe kastelánský hrad patřící mezi nejvýznamnější přemyslovská sídla v zemi. Budeme sledovat postupné osidlování podhradí a rozvoj okolní aglomerace, jež vedly k založení města v letech 1219–1228. Cestu dějinami Litoměřic pak zakončíme ve vrcholném středověku za panování Karla IV. a jeho syna Václava IV., kdy došlo k rozšíření města a reprezentativní přestavbě středověkého královského hradu.

20:00 Kupředu Vzad!

Vzpomínka na dobu nuceného nadšení strachu, šedi a apatie…

6/12/20:00
VÁCLAV KOUBEK
Koncert a povídání písničkáře a pábitele, kterého máme rádi.
7/12/17:00
ČTYŘI PŘÍBĚHY REVOLUCE
Jak různí lidé vnímali sametovou revoluci? Jaká byla cesta k listopadu 1989 pro studentské vůdce, člena KSČ nebo příslušníka Státní bezpečnosti? Čtyři pamětníci vzpomínají na zlomové okamžiky svých životů a společně vyprávějí čtyři různé příběhy revoluce.
Multimediální projekt kombinující filmové výpovědi s živým komentářem v režii Paměti národa.
Vhodné i pro mládež.
7/12/19:00
SAMETOVÁ (R)EVOLUCE NA LITOMĚŘICKU
Co předcházelo sametové revoluci na Litoměřicku?
Nový filmový dokument Lukáše Fíly s podtitulem Početí.
7/12/20:00
RADOST
Koncert legendárního teplického dada-rockového souboru, jehož počátky sahají do roku 1988.
Vstupné na koncert Václava Koubka 150,- Kč.
Vše ostatní zdarma.

Pro 7 So
9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Na rozhraní času – Litoměřický biskup Emanuel Arnošt z Valdštejna a jeho svět

V roce 2019 uplyne 260 let od jmenování hraběte Emanuela Arnošta z Valdštejna litoměřickým biskupem a současně 230 let od jeho smrti. Tato dvě kulatá výročí jsou podnětem k výstavnímu a badatelskému projektu, připravovanému ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým, Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy za účasti dalších institucí. Emanuel Arnošt z Valdštejna byl mimořádně zajímavou osobností doby, kdy se pozdní baroko v českých zemích stýkalo a potýkalo s nastupujícím osvícenstvím. Odchovanec římských jezuitských škol se posléze stal jedním z nejvýznamnějších podporovatelů vědeckého bádání u nás a sám proslul jako mimořádně znalý a kultivovaný sběratel knih a obrazů. Jako jeden z prvních milovníků umění ve střední Evropě se systematicky zajímal o práce severské pozdní gotiky, shromáždil jedinečnou knihovnu a numismatickou kolekci, která se stala základem průkopnického díla Mikuláše Adaukta Voigta o českém mincovnictví. Jeho genealogické zájmy o dějiny rodu vyústily do vytvoření jedinečné archivní sbírky, která představuje památník Valdštejnů v kontextu českých dějin. K tomu všemu byl Valdštejn samozřejmě i člověkem své doby, živě se zajímajícím o vezdejší svět, a také odpovědným a energickým správcem svěřené diecéze, která pod jeho episkopátem dosáhla podstatného územního rozšíření.

10:00 Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřic

Pro tuto příležitost připravilo výstavu s názvem Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřice, kterou zahájí 26. září 2019. Podíváme se do hlubin historie, kdy před více než tisíci lety vznikl nad řekou Labe kastelánský hrad patřící mezi nejvýznamnější přemyslovská sídla v zemi. Budeme sledovat postupné osidlování podhradí a rozvoj okolní aglomerace, jež vedly k založení města v letech 1219–1228. Cestu dějinami Litoměřic pak zakončíme ve vrcholném středověku za panování Karla IV. a jeho syna Václava IV., kdy došlo k rozšíření města a reprezentativní přestavbě středověkého královského hradu.

16:00 Adventní koncert

Diecézní charita Litoměřice Vás srdečně zve na 

Advetní koncert 

pod záštitou litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta

v sobotu 7. prosince od 16 hod v kostele Všech svatých v Litoměřicích

Vstupné dobrovolné

Pro 8 Ne
9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Cranach a severozápadní Čechy

Lucas Cranach starší se svou dílnou v saském Wittenbergu vytvořil v první polovině 16. století na desítky oltářních nástavců, epitafů i nástěnných maleb. Jeho dílnou prošla celá řada tovaryšů a budoucích samostatných malířů, z nichž někteří působili v severozápadních Čechách, případně se jejich díla dochovala na našem území. Klenotem sbírek Galerie a muzea litoměřické diecéze je oboustranná deska se sv. Antonínem poustevníkem, signovaná Lucasem Cranachem starším, vytvořená kolem roku 1520. Desku pořídil litoměřický probošt Zbyněk Berka z Dubé v Drážďanech na konci 16. století a nechal ji umístit v kostele sv. Štěpána v Litoměřicích. Ze sbírek litoměřických biskupů pochází i Madona s dítětem od následovníka Lucase Cranacha staršího, která kopíruje Cranachův uctívaný obraz Panny Marie Pomocné ‒ Pasovské, dnes v tyrolském Innsbrucku. Na výstavě, vznikající ve spolupráci s Národní galerií Praha, doplní obě litoměřická díla další cranachovské desky, například ty s reformačními náměty Zákon a milost (Lucas Cranach ml., Národní galerie Praha), či Nechte maličké ke mně přijít (Lucas Cranach ml., dtto). Představí se i dosud méně známé desky s tématy bližší katolické konfesi jako Žehnající Jezulátko (Lucas Cranach st. – dílna, dtto) nebo obraz Madony s dítětem (Lucas Cranach st.‒ dílna, dtto). Cranachovy žáky zastoupí především Mistr IW, a to obrazy, které litoměřické publikum uvidí poprvé. Výstava v prostorách Galerie a muzea litoměřické diecéze je pandánem k výstavě o osobě litoměřického biskupa Emanuela z Valdštejna, kterou připravuje SGVU v Litoměřicích k letošnímu výročí města Litoměřic.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Krajinou matematický her

Výstava Krajinou matematických her, která představuje sice malý, ale silný soubor trojice lounských umělců, vybírá ze sbírek Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích několik výrazných děl této lounské trojice z období především druhé poloviny šedesátých let ohraničené roky 1965 až 1970. Tedy z doby, ve které jejich práce dospívala na vrchol tehdejších aktuálních tendencí. Výstava si neklade za úkol postihnout vývoj jejich díla v celistvosti. V minulosti proběhlo již několik společných, pečlivě připravených výstavních projektů, které jednak představily jejich dílo a jednak jej zařadily do obecnějšího kontextu. Poprvé spolu vystavovali už v padesátých letech, v šedesátých letech prožili krátké období publicity a v nastupující normalizaci byli zatlačení do soukromí. Jejich práce zejména z šedesátých let připomněly výstavy po roce 1989 Poesie racionality a Nová citlivost, které vyzvedly zejména jejich posun ke konstruktivistickým tendencím, význam skupiny Křižovatka a jejich působení v Klubu konkretistů. Velmi dobře kurátorsky připravenou výstavou byla výstava Spolu v Galerii města Louny v roce 2011.

Název litoměřické výstavy nebyl zvolen náhodně. Tvorba jmenovaných autorů byla pevně svázána s racionálním matematickým řádem, ale také pro mnohé možná překvapivě s vážným a vřelým vztahem ke krajině. Přestože se už v Lounech na střední škole začali seznamovat s tvůrčími principy avantgardní tvorby, byl to jejich pedagog Martin Salcman, který je nasměroval nejen k praktickému uchopení malby, ale také do určité teorie moderního umění, kterou se on sám pokoušel formulovat. Štěstím bylo, že jejich kroky vedly právě na pedagogickou fakultu, protože v politicky obtížných padesátých letech tam vládlo přece jen o něco svobodnější prostředí než například na Akademii výtvarných umění, navíc směrované spíše k modernistické tvorbě. Přesto, nebo právě proto, se v době padesátých let obracejí ke krajinářské tvorbě. Zlom, který se odehrál v dílech jmenovaných tvůrců, vyvrcholil ještě v první polovině šedesátých let, kdy jako první z těchto umělců předefinoval svůj rukopis směrem ke konstruktivním tendencím Zdeněk Sýkora a krátce po něm i Kamil Linhart a Vladislav Mirvald.

9:00 Na rozhraní času – Litoměřický biskup Emanuel Arnošt z Valdštejna a jeho svět

V roce 2019 uplyne 260 let od jmenování hraběte Emanuela Arnošta z Valdštejna litoměřickým biskupem a současně 230 let od jeho smrti. Tato dvě kulatá výročí jsou podnětem k výstavnímu a badatelskému projektu, připravovanému ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým, Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy za účasti dalších institucí. Emanuel Arnošt z Valdštejna byl mimořádně zajímavou osobností doby, kdy se pozdní baroko v českých zemích stýkalo a potýkalo s nastupujícím osvícenstvím. Odchovanec římských jezuitských škol se posléze stal jedním z nejvýznamnějších podporovatelů vědeckého bádání u nás a sám proslul jako mimořádně znalý a kultivovaný sběratel knih a obrazů. Jako jeden z prvních milovníků umění ve střední Evropě se systematicky zajímal o práce severské pozdní gotiky, shromáždil jedinečnou knihovnu a numismatickou kolekci, která se stala základem průkopnického díla Mikuláše Adaukta Voigta o českém mincovnictví. Jeho genealogické zájmy o dějiny rodu vyústily do vytvoření jedinečné archivní sbírky, která představuje památník Valdštejnů v kontextu českých dějin. K tomu všemu byl Valdštejn samozřejmě i člověkem své doby, živě se zajímajícím o vezdejší svět, a také odpovědným a energickým správcem svěřené diecéze, která pod jeho episkopátem dosáhla podstatného územního rozšíření.

10:00 Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřic

Pro tuto příležitost připravilo výstavu s názvem Město na dvou pahorcích. 800 let od počátku města Litoměřice, kterou zahájí 26. září 2019. Podíváme se do hlubin historie, kdy před více než tisíci lety vznikl nad řekou Labe kastelánský hrad patřící mezi nejvýznamnější přemyslovská sídla v zemi. Budeme sledovat postupné osidlování podhradí a rozvoj okolní aglomerace, jež vedly k založení města v letech 1219–1228. Cestu dějinami Litoměřic pak zakončíme ve vrcholném středověku za panování Karla IV. a jeho syna Václava IV., kdy došlo k rozšíření města a reprezentativní přestavbě středověkého královského hradu.