Kalendář

Lis 13 Út
11:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

Lis 14 St
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

7:00 Miroslav Zimmer – Mezi tóny

"Mezi tóny“ je soubor dvaadvaceti fotografií vzniklých na koncertech i při jiných hudebních akcích a vystoupeních.  Litoměřický autor Miroslav Zimmer  je pojal nejen dokumentárně, v osobitém expresivním vyjádření se snaží hledat  i své vlastní vnitřní pocity.  „Nedíval jsem se do publika – to by mohla být samostatná kapitola na příště -  díval jsem se na muzikanty a tak trochu i do sebe.“
    Některé fotografie jsou ještě z dob 'analogu', kdy se fotilo na film a kdy se fotografové mnohem obtížněji než teď v digitální éře museli vyrovnat s mnohdy mizernými podmínkami během hudebních produkcí. Na záběrech najdete i osobnosti, které už, bohužel, nejsou mezi námi.

8:00 Škola – výstava škol a učilišť 2018

Vstupné: zdarma

Velký sál
ŠKOLA 2018

14.11.2018

9.00 – 18.00 hodin

Tak jako každoročně, i letos si Vás dovolujeme pozvat na již  19. ročník pravidelné podzimní výstavy „ŠKOLA 2018“ v prostorách Kulturního a konferenčního centra v Litoměřicích.

Výstava je nejširší nabídkou prezentací středních škol a učilišť pro žáky posledních ročníků základních škol z celého litoměřického regionu.

Výstava je pro Vás příležitostí nejen k získávání co největšího počtu nových studentů pro školy, ale i motivací k neustále se zlepšující výuce, prezentaci a spolupráci. Příležitostí pro setkání s konkurencí s možností konfrontace a vzájemné výměny zkušeností mezi jednotlivými školami a regiony.

Výstava významně pomáhá dětem a jejich rodičům při výběru studia a přípravě na budoucí povolání. Na výstavě můžete zájemcům poskytnout veškeré informace o Vaší škole formou upoutávek, prezentací, ukázek praktické výuky, apod.

9:00 Škola – výstava škol a učilišť 2018

Vstupné: zdarma

Velký sál
ŠKOLA 2018

14.11.2018

9.00 – 18.00 hodin

Tak jako každoročně, i letos si Vás dovolujeme pozvat na již  19. ročník pravidelné podzimní výstavy „ŠKOLA 2018“ v prostorách Kulturního a konferenčního centra v Litoměřicích.

Výstava je nejširší nabídkou prezentací středních škol a učilišť pro žáky posledních ročníků základních škol z celého litoměřického regionu.

Výstava je pro Vás příležitostí nejen k získávání co největšího počtu nových studentů pro školy, ale i motivací k neustále se zlepšující výuce, prezentaci a spolupráci. Příležitostí pro setkání s konkurencí s možností konfrontace a vzájemné výměny zkušeností mezi jednotlivými školami a regiony.

Výstava významně pomáhá dětem a jejich rodičům při výběru studia a přípravě na budoucí povolání. Na výstavě můžete zájemcům poskytnout veškeré informace o Vaší škole formou upoutávek, prezentací, ukázek praktické výuky, apod.

10:00 Boží muka v krajině

Naše krajina je plná magických míst. Na mnohých z nich v průběhu staletí vznikaly drobné stavby, které zhmotňují vztah člověka k jeho životnímu prostoru i k Bohu. Výstava Boží muka v krajině pořádaná Oblastním muzeem v Litoměřicích v období od 1. 11. 2018 do 1. 1. 2019 se zaměřuje na subtilní sakrální architekturu tzv. božích muk. Podnětem pro vznik této výstavy se stal nález fragmentu renesančních božích muk při opravě barokní výklenkové kaple v Zahořanech na Litoměřicku. Zahořanské torzo, které prošlo rukama restaurátora ak. sochaře Libora Piskláka, si budou moci návštěvníci v muzeu prohlédnout spolu s fotografiemi dalších dochovaných božích muk severočeského regionu.

10:00 Sklo ve službách politiky (Výstava)

Soubor vystavených předmětů spojuje zjevný politický kontext, který poznamenal jejich estetiku. Každý předmět má svůj příběh, ať už vznikl na objednávku šlechtického dvora, politickou zakázku nebo jako studentská ročníková práce. U některých je znám jejich osud či příběh tvůrců, u jiných původ a zadání jen odhadujeme. Návštěvník bude moci zhlédnout například dvojici předmětů, jejichž cesty se po mnoha letech opět spojily na této výstavě – dar pro císaře Františka Josefa I. – talíř s jeho podobiznou zhotovený originální technikou síťového brusu a zlaté hodinky, které císař jako poděkování věnoval zručnému rytci. Zvučná jména na výstavě zastupují práce jednoho z našich nejznámějších sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a jeho ateliéru nebo vázy světoznámého designéra Bořka Šípka. Výstava vznikla ve Sklářském muzeu Nový Bor, ale doplňují ji také historické fotografie z archivu litoměřického muzea. Je připomínkou letošního roku se symbolickou osmičkou na konci a také, jak říká kurátorka novoborského muzea Eliška Vavříčková, „zamyšlením nad řemeslným umem našich předků, nad slávou našeho skla, nad traumaty, která jsme jako lidstvo i jako národ přestáli, i nad tím, kam se naše společnost ubírá nyní“.

11:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

16:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

17:30 TEN, KDO TĚ MILOVAL

Vstupné: 130 kč

ČeskyČesko, 2018, 90 minKpt. Kalina (Pavel Řezníček) policista, milující manžel a skvělý otec, se stane obětí autonehody. Z pozice ducha sleduje vyšetřování vlastního úmrtí. Dochází při něm k mnoha humorným a nečekaným situacím, protože ho vede více jeho rodina, než členové policejního sboru… Postupně se začínají objevovat drobné indicie, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Partnerská důvěra je narušena, stačí pár fotek, slov a Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Dva kluci, maminka Vanda a babička (Eva Holubová) rozjíždějí vyšetřování na vlastní pěst. Vanda se setkává s Kalinovou domnělou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co jí Vandy manžel kpt. Kalina slíbil a nedokončil. Nastává nečekaná eskapáda událostí s jasným účelem dobrat se pravdy, do které je Kalinovými zasvěcen ještě rodinný přítel nepraktický praktický lékař (Hynek Čermák). Klíčový materiál opouští Kalinův sejf prostřednictvím všetečné tchýně, aby byl se dostal do rukou nic netušícího doktora a zamotal hlavy policistům. Vandě se nakonec za pomocí synů podaří rozluštit zaheslovaný soubor v počítači svého muže, který jí dá nejen odpověď na všechny otázky vzniklé nedůvěry, ale zejména pomůže úspěšně vyřešit poslední případ kpt. Kaliny.

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:30 SVĚDKOVÉ PUTINOVI

Vstupné: 100 Kč; FK 80 Kč

ČeskyLotyšsko / Švýcarsko / Česko, 2018, 102 minVraťme se do posledního dne roku 1999, kdy do ruského prezidentského křesla usedá bývalý šéf bezpečnostní služby a premiér Vladimir Putin. Mezi dalšími protagonisty nového snímku Vitalije Manského jsou i Michail Gorbačov a především Boris Jelcin, který si sedmačtyřicetiletého ambiciózního politika vybral jako svého nástupce. Renomovaný dokumentarista ukrajinského původu vychází ze svědectví o událostech z průběhu let následujících tomuto osudnému dni, možná nejdůležitějšímu okamžiku ruských dějin 21. století. Obohacuje je o svůj fascinující osobní pohled i dávnou unikátní zkušenost muže, kterého od nejvyšší politiky dělila pouze kamera.

19:00 INTERVALOVÝ TRÉNINK

Cvičíme v tělocvičně, vyjímečně na hřišti s umělou plochou

INTERVALOVÝ TRÉNINK

cvičení na stanovištích s využitím různého náčiní ve dvou sériích, střídání 30 s zátěže a 30 s odpočinku (venkovní hřiště – 2x 2×10; tělocvična – 2×10), mezi sériemi 1 minutová přestávka

lekce uvnitř je doplněná 11 minutami intervalového tréninku ve stylu tabata – 20 s zátěž, 10 s odpočinek, kdy všichni cvičí najednou

lekce se skládá z krátkého zahřátí a dynamického protažení, samotného intervalového tréninku, který je převážně zaměřen na provedení cviků v co nejvyšší rychlosti (dle možnosti cvičících) nebo jen ve výdrži, a závěrečného strečinku

jedná se o lekci s intenzivním zatížením

zlepšuje fyzickou kondici, rychlost, sílu, formuje svaly celého těla

CO S SEBOU?

pevnou a kvalitní sportovní obuv, ručník, pití (alespoň 0,5 l), na sebe ideálně tílko nebo prodyšné triko a tříčtvrťáky nebo kraťasy (zapotíte se), v chladnějším počasí případně mikinu na protahovací část; na cvičení venku oblečení odpovídající aktuálnímu počasí

PRO KOHO JE CVIČENÍ VHODNÉ?

pro všechny věkové kategorie bez zdravotního omezení (osoby se zdravotními problémy by měly vhodnost cvičení konzultovat s lékařem); vhodné i pro muže

„kruháč“ je vhodnou formou cvičení pro všechny, kteří se chtějí pořádně „vybít“

Více zde: http://sokol-pokratice.webnode.cz/products/zeny-svihadla/

19:30 SVĚDKOVÉ PUTINOVI

Vstupné: 100 Kč; FK 80 Kč

ČeskyLotyšsko / Švýcarsko / Česko, 2018, 102 minVraťme se do posledního dne roku 1999, kdy do ruského prezidentského křesla usedá bývalý šéf bezpečnostní služby a premiér Vladimir Putin. Mezi dalšími protagonisty nového snímku Vitalije Manského jsou i Michail Gorbačov a především Boris Jelcin, který si sedmačtyřicetiletého ambiciózního politika vybral jako svého nástupce. Renomovaný dokumentarista ukrajinského původu vychází ze svědectví o událostech z průběhu let následujících tomuto osudnému dni, možná nejdůležitějšímu okamžiku ruských dějin 21. století. Obohacuje je o svůj fascinující osobní pohled i dávnou unikátní zkušenost muže, kterého od nejvyšší politiky dělila pouze kamera.

Lis 15 Čt
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.

7:00 Miroslav Zimmer – Mezi tóny

"Mezi tóny“ je soubor dvaadvaceti fotografií vzniklých na koncertech i při jiných hudebních akcích a vystoupeních.  Litoměřický autor Miroslav Zimmer  je pojal nejen dokumentárně, v osobitém expresivním vyjádření se snaží hledat  i své vlastní vnitřní pocity.  „Nedíval jsem se do publika – to by mohla být samostatná kapitola na příště -  díval jsem se na muzikanty a tak trochu i do sebe.“
    Některé fotografie jsou ještě z dob 'analogu', kdy se fotilo na film a kdy se fotografové mnohem obtížněji než teď v digitální éře museli vyrovnat s mnohdy mizernými podmínkami během hudebních produkcí. Na záběrech najdete i osobnosti, které už, bohužel, nejsou mezi námi.

10:00 Boží muka v krajině

Naše krajina je plná magických míst. Na mnohých z nich v průběhu staletí vznikaly drobné stavby, které zhmotňují vztah člověka k jeho životnímu prostoru i k Bohu. Výstava Boží muka v krajině pořádaná Oblastním muzeem v Litoměřicích v období od 1. 11. 2018 do 1. 1. 2019 se zaměřuje na subtilní sakrální architekturu tzv. božích muk. Podnětem pro vznik této výstavy se stal nález fragmentu renesančních božích muk při opravě barokní výklenkové kaple v Zahořanech na Litoměřicku. Zahořanské torzo, které prošlo rukama restaurátora ak. sochaře Libora Piskláka, si budou moci návštěvníci v muzeu prohlédnout spolu s fotografiemi dalších dochovaných božích muk severočeského regionu.

10:00 Sklo ve službách politiky (Výstava)

Soubor vystavených předmětů spojuje zjevný politický kontext, který poznamenal jejich estetiku. Každý předmět má svůj příběh, ať už vznikl na objednávku šlechtického dvora, politickou zakázku nebo jako studentská ročníková práce. U některých je znám jejich osud či příběh tvůrců, u jiných původ a zadání jen odhadujeme. Návštěvník bude moci zhlédnout například dvojici předmětů, jejichž cesty se po mnoha letech opět spojily na této výstavě – dar pro císaře Františka Josefa I. – talíř s jeho podobiznou zhotovený originální technikou síťového brusu a zlaté hodinky, které císař jako poděkování věnoval zručnému rytci. Zvučná jména na výstavě zastupují práce jednoho z našich nejznámějších sklářských výtvarníků Stanislava Libenského a jeho ateliéru nebo vázy světoznámého designéra Bořka Šípka. Výstava vznikla ve Sklářském muzeu Nový Bor, ale doplňují ji také historické fotografie z archivu litoměřického muzea. Je připomínkou letošního roku se symbolickou osmičkou na konci a také, jak říká kurátorka novoborského muzea Eliška Vavříčková, „zamyšlením nad řemeslným umem našich předků, nad slávou našeho skla, nad traumaty, která jsme jako lidstvo i jako národ přestáli, i nad tím, kam se naše společnost ubírá nyní“.

11:00 Výstava ECCE HOMO – Jiří Brodský – obrazy, kresby a objekty – kopie

Jméno Jiřího Brodského je spojeno především s obnovou a záchranou unikátních uměleckých děl starého i moderního umění. V oblasti restaurování patří Jiří Brodský k nejuznávanějším autoritám. Méně známá je jeho volná tvorba, zahrnující široké spektrum uměleckých přístupů, tj. malbu, kresbu a objekty ve škále mezi figurací a minimalistickou abstrakcí. Nejsilnějším inspirační zdrojem pro jeho volnou tvorbu je umění starých mistrů, z jejichž námětů i projevu často čerpá. Využívá různé umělecké postupy, například výrazné kontrasty širšího spektra lazur a sytějších tónů v mnohovrstevných kombinacích. V jeho dílech se projevuje i hluboký vztah k přírodě. k přírodním materiálům, zejména ke dřenu a kameni, ze kterých vytváří struktury a konfigurace situované do imaginárního prostoru

16:00 Cvičení předškolního žactva

Cvičení je určeno pro děti  ve věku od 4 do 7  roků a je skutečně pro všechny – tedy třeba i pro děti s postižením (je možný individuální přístup). Přihlásit se můžete přímo na cvičení (raději přijďte o chvilku dříve) nebo tlf. Cvičení vede Markéta Huťková.

16:30 FANTASTICKÁ ZVÍŘATA: GRINDELWALDOVY ZLOČINY

Vstupné: 140 Kč

MP +12ČeskyVelká Británie / USA, 2018Na konci prvního filmu KOKUSA (Kouzelnícký kongres USA) zajme s pomocí Mloka Scamandera (Eddie Redmayne) mocného černokněžníka Gellerta Grindelwalda (Johnny Depp). Grindelwald ale splnil svou hrozbu, že uteče z vazby, a začal shromažďovat své stoupence, z nichž většina vůbec nic netušila o jeho skutečných cílech: připravit vládu čistokrevných čarodějů nad všemi nemagickými bytostmi. Ve snaze zmařit Grindelwaldovy plány, Albus Brumbál (Jude Law) získá svého bývalého studenta Mloka Scamandera, který souhlasí s tím, že pomůže, aniž by si uvědomoval, jakému nebezpečí se tím vystavuje. Bitevní linie jsou vytyčeny a ve stále více znesvářeném světě čarodějů je podrobena zkoušce láska a loajalita, dokonce i mezi nejvěrnějšími přáteli a rodinou.

17:00 Cvičení rodičů s dětmi (R+D)

Cvičení je určeno pro děti ve věku od 2 do 4  roků s dospělým doprovodem (rodiče, prarodiče, strýčkové a tetičky). Přihlásit se můžete přímo na cvičení (raději přijďte o chvilku dříve). Cvičení vede Markéta Hutková.

17:00 Kalanetika + Pevný zadek od 13.9. 2018

Účinné posilovací cvičení ve svižném tempu s náčiním.

Cena: 80 Kč/ lekce nebo permanentní vstupenky 10 vstupů – 650 Kč, 20 vstupů 1.200 Kč nebo 30 vstupů – 1.650 Kč. Celosezónní s neomezeným počtem vstupů 3.500 Kč. Lekce je nutné předem zarezervovat na tel. 607 615 392 formou sms. Veškeré cvičební náčiní a podložky budou zapůjčeny na místě zdarma. Více informací na www.cvicenisesonou.websnadno.cz

 

17:00 Komentovaná prohlídka výstavy Surreálná 40. léta 20. století

Severočeská galerie výtvarného umění v litoměřicích Vás zve na komentovanou prohlídku výstavy Surreálná 40. léta 20. století s Alenou Beránkovou.

Prohlídka se koná 15. 11. 2018 od 17 hodin v SGVU.

17:30 FANTASTICKÁ ZVÍŘATA: GRINDELWALDOVY ZLOČINY

Vstupné: 140 Kč

MP +12ČeskyVelká Británie / USA, 2018Na konci prvního filmu KOKUSA (Kouzelnícký kongres USA) zajme s pomocí Mloka Scamandera (Eddie Redmayne) mocného černokněžníka Gellerta Grindelwalda (Johnny Depp). Grindelwald ale splnil svou hrozbu, že uteče z vazby, a začal shromažďovat své stoupence, z nichž většina vůbec nic netušila o jeho skutečných cílech: připravit vládu čistokrevných čarodějů nad všemi nemagickými bytostmi. Ve snaze zmařit Grindelwaldovy plány, Albus Brumbál (Jude Law) získá svého bývalého studenta Mloka Scamandera, který souhlasí s tím, že pomůže, aniž by si uvědomoval, jakému nebezpečí se tím vystavuje. Bitevní linie jsou vytyčeny a ve stále více znesvářeném světě čarodějů je podrobena zkoušce láska a loajalita, dokonce i mezi nejvěrnějšími přáteli a rodinou.

17:30 Výstavy z cyklu Minigalerie II. – Pohled do sbírek, Surrealná 40. léta 20. století – kopie

V předválečných a válečných letech měl surrealismus v českém prostředí velmi silné postavení a význačně ovlivnil široké spektrum umělecké tvorby, kromě výtvarného umění to byla poezie, literatura, divadlo, film a další. Čeští umělci k surrealismu přišli přirozeným vývojem vlastní tvorby, reagovali na nové inspirační zdroje a na proměnu společenského klimatu. Svými aktivitami se plně vyrovnali francouzským kolegům, se kterými udržovali úzké vztahy již od 20. let.

Surrealismus byl od počátku chápán nejen jako nový umělecký názor, ale i jako životní postoj. Umělci svou tvorbou reagovali na rozpadlé hodnoty společnosti po 1. světové válce a následně na krizi 30. let 20. století. Nešlo ale pouze o kritiku společnosti, surrealisté směřovali k určité nápravě narušených společenských hodnot skrze sen a imaginaci – přitažlivost a krása se v jednom spojovala s hrůzou a ošklivostí, přičemž vše prostupovalo poetické vnímání každodennosti.

Období 40. let nastolilo novou perspektivu vnímání života i světa, 2. světová válka značně zasáhla lidskou identitu a ani následující léta nebyla v české společnosti nijak příznivá pro svobodnou uměleckou tvorbu. Na válečný stav umělci přirozeně reagovali apokalyptickými vizemi konce civilizace nebo konce světa. Tragiku doby dosvědčují i emocionálně silná díla čtveřice představených autorů. Tito umělci patří k tzv. druhé generaci surrealistů a na odkaz předválečné první generace navazovali spíše volně, svobodnou imaginací vzdorovali proti útlaku a bezútěšnosti.

Libor Fára (1925–1988) propadl kouzlu dvojznačnosti poetického zázračna již v mládí. Už jako 18letý na ilegálním diskusním večeru přednesl přednášku na téma surrealismus. Ve 40. letech se jako silné téma Libora Fáry objevují oči, jako by jimi byl uhranut. Z lidských smyslů jsou oči nejdůležitější pro poznání světa a pro komunikaci s druhými, anebo pro dozor nad druhými. Oči se na diváka upírají i z litoměřického obrazu Konec dne z roku 1949. Ostrý pohled zdůrazněný bodci je jemně zastřen škraboškou, ke rtům, ukrývajícím malou perlu, se pne mladá rostlinka jako symbol nového života.

Intelektuálně založený Josef Istler (1919–2000) se nechal inspirovat surrealismem po raných začátcích akademické malby. Istlerovi byly vlastní spontánnost malířského výrazu a potřeba experimentovat, jeho umělecké výpovědi jsou však svým způsobem intimní. Válečná léta se pochopitelně projevila v námětech jeho tvorby plné symbolů a metafor, jako v obraze Pavučina z roku 1945. Téma pavučiny, rozvíjené i dalšími umělci, opouští jistotu pevných tvarů a současně vypovídá o složité spletitosti doby, o balancování mezi oficiálním a ilegálním světem. Před pavučinou stojí rostlinný útvar, pahýl kmene s větvemi, který je obtočen zelenými listy budoucího života. Josef Istler je představen i svou kresebnou tvorbou z válečných let.

Také práce Františka Muziky (1900–1974) se v době válečných let proměnily. Ve 20. letech byl jeho výrazovým jazykem lyrický kubismus, který postupně obohacoval o imaginativní prvky. Od roku 1940 rozvíjel převážně téma smutku, beznaděje, smrti. Následně se na jeho plátnech objevují podivuhodné srostlice různých biomorfních tvarů, jimiž svůj výtvarný projev přesunul do oblasti imaginativní sémantiky. Tyto biomorfní tvary vycházejí z konkrétních přírodních útvarů, jsou však přetvořeny autorovou fantazií tak, aby vyjadřovaly i lidské nitro, spletitosti každodenní reality i tajemství života. Tak je tomu i na obraze Plevel z roku 1950 (téma rozvinul roku 1949 v obraze téhož názvu). Záhadnou spleť podmořské fauny, kde tmavé útvary ploutví, hlav a očí jsou vzájemně propojené jakoby v dialogu, prozařují růžové „chobotničky“ plné života a radosti. Mořský svět je zasazen do jednobarevného pozadí bezčasí.

Posledním představeným autorem je Václav Tikal (1906–1965), se surrealismem se setkal roku 1942 prostřednictvím reprodukcí obrazů Salvadora Dalího a Giorgia de Chirica. V témže roce se Tikal seznámil i s Karlem Teigem a s dalšími českými surrealisty. Tento směr ho natolik oslovil, že se odklonil od realistické malby a nadále nechal promlouvat svou imaginaci a jemu vlastní básnické vidění světa. Tíživá a hrůzná realita válečných let ho podnítila k apokalyptickým vizím konce civilizace či konce světa. Na obraze Civilizace z roku 1944 postavil torzo lidského těla jakoby v dialogu k lebce položené proti tělu. Rozpadající se lidství je zasazeno do krajiny nicoty, bez prostoru a bez horizontu.

Vystavená díla vypovídají o složitosti doby, o smutku a zoufalství, mohou být i varováním před nastolením nesvobody v budoucích časech. Vidíme ale i naději a víru ve smysluplný život a přes neradostnou notu mají obrazy silné estetické kvality. Surrealismus byl pro představené autory směrodatný v konkrétním časovém období jejich uměleckého vývoje, a i když se k tomuto směru většinou v různé intenzitě vraceli i v následujících letech, v poválečném světě hledali jiné výrazové prostředky.

18:00 Flowin

FLOWIN - nutná rezervace místa ! tel 603 874 825, možno i přes FB  -   cena 50,- Kč FLOWIN : cvičení na speciálních podložkách a desce o rozměrech 100×140 cm využívající tření vznikající pohybem podložek po desce (frikční trénink) lekce se skládá z kratšího zahřátí (5 – 10 minut), následuje sled několika cviků (max. 10), které se v sériích opakují, a závěrečné protažení jedná se o silový trénink využívající váhu vlastního těla s minimálním zatížením kloubů, který zlepšuje stabilitu, mobilitu, flexibilitu, kontrolu a koordinaci pohybu, ale také výkonnost a správné držení těla, rozvíjí sílu, rychlost a dynamiku neobsahuje žádné choreografie, hudební doprovod tvoří jen lehkou kulisu (necvičí se do hudby)  CO S SEBOU? cvičení je vhodnější absolvovat bez bot (pokud budete cvičit obutí, je třeba kvalitní sportovní obuv), ručník, pití, na sebe jakékoli pohodlné sportovní oblečení (ideálně se schovanými koleny – kalhoty min. délky pod kolena), v chladnějším počasí případně mikinu na protahovací část PRO KOHO JE CVIČENÍ VHODNÉ? pro všechny věkové kategorie (osoby se zdravotními problémy by měly vhodnost cvičení konzultovat s lékařem); na svá případná omezení upozorněte cvičitele před začátkem lekce!; vhodné i pro muže   lekce Flowinu jsou náročné na správné držení těla a provedení cviků, ale výsledky cvičení budou zaslouženou odměnou  Více zde: http://sokol-pokratice.webnode.cz/products/flowin/  

18:00 Jóga pro tělo i duši

Začínáme ve čtvrtek 20.9.2018 v 18:00
Kde? Brána inspirace, Mostecká 3, Litoměřice
Cena? 150,-/lekce 90 minut
Akce: Každá 11 lekce 30% sleva
Rezervace: 720 751 369
FB událost: https://www.facebook.com/events/2183189248593356/

Milí jógoví přátelé, přijďte si rozmazlit a ozdravit svá těla. Pomohu Vám najít přítomný okamžik a společně se budeme učit v něm setrvávat Dech nám pomůže, vzpomínáte? Budeme pozorovat cestu, která vede do pozice. Vyladíme si naše energie, zažijeme rovnováhu v těle i mysli.
Cvičíme v pomalém tempu:-)
Stačí si vzít s sebou jen pohodlné oblečení.

Začínáme ve čtvrtek 20.9.2018 v 18:00
Kde? Brána inspirace, Mostecká 3, Litoměřice
Cena? 150,-/lekce 90 minut
Akce: Každá 11 lekce 30% sleva
Rezervace: 720 751 369
Těším se na Vás
Lenka Elíša Divišová

18:00 Pilates – od 13.9.2018

PILATES: posilovací a protahovací cvičení, které se cvičí při pomalé hudbě. Důraz je kladen na pevný střed těla, tzv. power-house a správnou techniku dýchání. Cvičení podporuje správné držení těla a odstraňuje svalové dysbalance.

Cena: 80 Kč/ lekce nebo permanentní vstupenky 10 vstupů – 650 Kč, 20 vstupů 1.200 Kč nebo 30 vstupů – 1.650 Kč. Celosezónní s neomezeným počtem vstupů 3.500 Kč. Lekce je nutné předem zarezervovat na tel. 607 615 392 formou sms. Veškeré cvičební náčiní a podložky budou zapůjčeny na místě zdarma. Více informací na www.cvicenisesonou.websnadno.cz

 

 

 

 

18:15 Zenová škola Kwan Um – meditace

Cvičení není fyzicky náročné a hodí se úplně pro každého. Vezměte si volné pohodlné oblečení – třeba tepláky a tričko.

Zen je tradiční směr osobnostního rozvoje vycházející z Buddhismu.

Začínáme tam kde jsme teď: Kdo jsem? Není potřeba v životě nic měnit, něčemu uvěřit. Abychom mohli začít se zenovou praxí, začnáme vždy a znova teď a tady.

Vlastní cvičení sestává ze zpěvu súter a z meditace v sedě.

Během zpěvu se naše mysl koncentruje a naše energie se vrací „domů“ do svého středu.

Při meditaci v sedě pak vnímáme svojí situaci, tak jak je právě teď. Vnímáme svoje myšlenky, emoce, pocity. Vnímáme jak přicházejí, jak jsou a jak zase mizí. Proud bytí bez připoutanosti.

Zen je možné praktikovat jako relaxaci na konci dne, jako prostor pro uvědomění si, kde nás v životě bota tlačí i jako prostor otevření se nejhlubším otázkám našeho bytí.

Zenovou praxí je možné uvědomit si svoji skutečnou podstatu, osvobodit se od iluzí a sebeklamů, dosáhnout osvícení a pomáhat tomuto světu.

Kwan Um je jméno bódhisattvy soucitu a znamená „Naslouchej (tomuto trpícímu) světu“.

19:00 BP/posil. břicha+

 = posilovací cvičení   zaměřené hlavně na zpevnění a posílení svalů „středu těla“ (hluboký stabilizační systém, pánevní dno, břišní svaly…) cvičí se s vahou vlastního těla, činkami, tyčemi a balančními pomůckami CO S SEBOU? sportovní obuv, ručník, pití, sportovní oblečení dle vlastního uvážení (příliš se nezapotíte, jedná se o anaerobní cvičení) PRO KOHO JE CVIČENÍ VHODNÉ? pro všechny věkové kategorie, zejména pro ženy doporučuje se po porodu ke zpevnění svalů pánevního dna a posílení povolených svalů v oblasti břicha a pasu, při začínajících problémech s inkontinencí Lekce břišního pekáče nejsou určeny k hubnutí, pouze k tvarování a posílení svalů, chcete-li zhubnout, je vhodné doplnit posilování aerobní aktivitou (např. trampolínky, ADK)    

19:00 FANTASTICKÁ ZVÍŘATA: GRINDELWALDOVY ZLOČINY

Vstupné: 130 Kč

MP +12ČeskyVelká Británie / USA, 2018Na konci prvního filmu KOKUSA (Kouzelnícký kongres USA) zajme s pomocí Mloka Scamandera (Eddie Redmayne) mocného černokněžníka Gellerta Grindelwalda (Johnny Depp). Grindelwald ale splnil svou hrozbu, že uteče z vazby, a začal shromažďovat své stoupence, z nichž většina vůbec nic netušila o jeho skutečných cílech: připravit vládu čistokrevných čarodějů nad všemi nemagickými bytostmi. Ve snaze zmařit Grindelwaldovy plány, Albus Brumbál (Jude Law) získá svého bývalého studenta Mloka Scamandera, který souhlasí s tím, že pomůže, aniž by si uvědomoval, jakému nebezpečí se tím vystavuje. Bitevní linie jsou vytyčeny a ve stále více znesvářeném světě čarodějů je podrobena zkoušce láska a loajalita, dokonce i mezi nejvěrnějšími přáteli a rodinou.

20:00 FANTASTICKÁ ZVÍŘATA: GRINDELWALDOVY ZLOČINY

Vstupné: 130 Kč

MP +12ČeskyVelká Británie / USA, 2018Na konci prvního filmu KOKUSA (Kouzelnícký kongres USA) zajme s pomocí Mloka Scamandera (Eddie Redmayne) mocného černokněžníka Gellerta Grindelwalda (Johnny Depp). Grindelwald ale splnil svou hrozbu, že uteče z vazby, a začal shromažďovat své stoupence, z nichž většina vůbec nic netušila o jeho skutečných cílech: připravit vládu čistokrevných čarodějů nad všemi nemagickými bytostmi. Ve snaze zmařit Grindelwaldovy plány, Albus Brumbál (Jude Law) získá svého bývalého studenta Mloka Scamandera, který souhlasí s tím, že pomůže, aniž by si uvědomoval, jakému nebezpečí se tím vystavuje. Bitevní linie jsou vytyčeny a ve stále více znesvářeném světě čarodějů je podrobena zkoušce láska a loajalita, dokonce i mezi nejvěrnějšími přáteli a rodinou.

Lis 16
0:00 Arnošt Paderlík – Retrospektiva

Arnošt Paderlík  patří k důležitým osobnostem české poválečné výtvarné kultury .  V povědomí výtvarné obce je tento dlouholetý člen SVU Mánes a  Spolku českých grafiků Hollar zapsán jako všestranný umělec  s výrazným monumentálním cítěním, který se vedle malby a kresby zabýval  i sochařstvím, keramikou,  grafikou a ilustrací a příležitostně i scénografií.  Jeho široký záběr byl dán uměleckým školením , nejdříve v letech 1937-43 v ateliéru Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a následně ve spolupráci s Vincencem Makovským na Baťově škole ve Zlíně,  kde působil jako jeho asistent.
V roce 1939 se stal zakládajícím členem Skupiny  Sedm v říjnu a se svými generačními druhy  maloval emocionálně zabarvené expresivní obrazy reflektující ponurou atmosféru protektorátu a okupace, kterou rozvíjel i po zániku skupiny v truchlivě laděných alegorických zátiších s nádechem melancholie.   Po válce  se soustředil na simplifikaci výrazových prostředků a tématiku zátiší a figurální tvorby  , zejména pod vlivem pařížské školy pionýrů moderní  malby Pabla Picassa a  a Georga Braque. V jeho tvorbě však rezonovaly i ohlasy české meziválečné tvorby a reflexe poezie a lidového umění.  Byl oceňovaným a vyhledávaným ilustrátorem ( Ovidius, Seifertovo přebásnění Písně písní) a brilantním kreslířem  ženských Aktů.  Ve své tvorbě dokázal propojit  dekorativismus s monumentálním cítěním v dílech existencionální povahy, které reprezentovaly českou kulturu na světových výstavách té  doby.
Byl i aktivním organizátorem uměleckého života a  od roku 1963 působil na Akademii výtvarných umění v Praze,kde vedl až do roku 1985  Ateliér  monumentální tvorby.   Patřil k nepřehlédnutelným osobnostem této školy a  respektovaným  pedagogům, který zde vychoval řadu žáků, dnes vynikajících malířů a ilustrátorů, kteří se k jeho odkazu hlásí.
Přestože patřil ke klíčovým a vlivným osobnostem  poválečného vývoje českého výtvarného umění,  až na drobné výjimky , nebylo dosud jeho dílo představeno  dostatečně reprezentativním způsobem. Záměrem výstavy je  tuto skutečnost napravit a jeho osobnost a dílo  připomenout  v maximálně široké škále používaných výrazových prostředků  a technik  napříč  jednotlivými obdobími jeho uměleckého vývoje.  Základem připravovaného souboru budou díla z umělcovy pozůstalosti kde je i  řada dosud nevystavených děl , která budou doplněna vybranými díly z veřejných i soukromých sbírek. Výstava připomene  i následující rok 2019 kdy vzpomeneme  zároveň 100 let od jeho narození a 20 let od jeho úmrtí.